Arugamama

Tak, jak to je

Arugamama (あるがまま) se obvykle překládá „tak, jak to je“. Slovo je složené z prostých částí: ze slovesa aru („být, existovat“), částice ga a slova mama, které označuje stav, v němž se věc nachází. Nic se nepřidává, nic se neubírá. Japonští autoři přitom upozorňují, že je to slovo jednoduché, ale jeho smysl se chápe těžko.

Odkud ho psychologie zná

Šóma Morita (1874–1938), japonský psychiatr, formuloval kolem roku 1919 terapii pro lidi s takzvanou shinkeishitsu, tedy se sklonem k úzkosti, sebepozorování a starosti o zdraví. Jeho popis mechanismu je dodnes překvapivě svěží. Nepříjemný pocit upoutá pozornost, pozornost ho zesílí, zesílený pocit upoutá ještě víc pozornosti. Morita tomu říká „duševní vzájemné působení“ (seishin kōgo sayō).

Rozlišuje dvě pasti. Toraware je uvíznutí, pozornost přilepená na příznak. Hakarai je marné „vyřizování“: snaha pocit potlačit, ovládnout nebo před ním utéct. Arugamama je postoj, kterým se kruh přerušuje. Pocit nechám být, jaký je, a dělám, co je potřeba.

Co arugamama není

Není to rezignace. Základní rozlišení zní: emoce nejsou pod kontrolou vůle, jednání ano. Za to, že se bojím, nenesu odpovědnost. Za to, co udělám, ano. Morita proto mluví o jednání podle účelu, ne podle nálady (mokuteki hon’i).

Pocit se nedá nařídit. Čin ano.

Není to ani rozumový souhlas typu „přijímám, že mám úzkost“. Odborné přehledy zdůrazňují, že jde o prožitý, tělesný stav ponoření do činnosti, ne o větu, kterou si člověk říká. Japonská práce o Moritově terapii z Ritsumeikanu navíc ukazuje, že v arugamama jsou dvě stránky: splynutí s prožitkem a zároveň odstup, z něhož lze emoci pozorovat. Není to tedy „prostě nemyslet“.

Úzkost jako rub touhy

Podle Mority je kořenem strachu strach ze smrti, který je z druhé strany touhou žít (sei no yokubō). Kdybych nechtěla žít určitým způsobem, nebylo by čeho se bát. Úzkost tak není jen porucha, ale doklad, že na něčem záleží. Autoři anglického přehledu ze Springeru to shrnují tak, že utrpení neukazuje nedostatek, nýbrž přebytek.

Cílem terapie proto není symptom vymazat. Symptom se zmenšuje jako vedlejší produkt života, který se zase žije. K tomu se hodí motto tohoto webu.

Jinde v Asii

Moritova terapie se praktikuje i v Číně, Tchaj-wanu a Jižní Koreji. V čínské podobě se podle mé rešerše používá formule 顺其自然，为所当为 (shùn qí zìrán, wéi suǒ dāng wéi), zhruba „následuj přirozený běh a dělej, co je třeba“. V korejštině by se arugamama dalo přiblížit slovy 있는 그대로 (inneun geudaero). Obojí je potřeba ověřit u rodilého mluvčího.

Proč to patří do Lexikonu

Arugamama je slovo, které brání dvěma opačným omylům. První omyl říká, že úzkost, smutek nebo vztek je třeba co nejdřív odstranit. Druhý říká, že když se s tím nedá nic dělat, nemá smysl nic dělat. Morita nabízí třetí cestu: pocit nechat být a jednat. Je to nejstručnější japonská verze toho, co tu opakuji jinými slovy: život se má žít, ne léčit.