O epidemii patologizace
Hoch na obrázku byl hrdinou dětství pro možná až 20 000 000 dětí na celém světě, jeho dobrodružství byla přeložena do více jak 60 jazyků, jen u nás je mohlo číst snad i víc jak… Číst dále »O epidemii patologizace
Glosy
Bez radosti jsme jen kus masa…
Nedávno vyšly dvě „autobiografie“ papeže Františka, ke kterému nemám jednoduchý vztah. K těm autobiografiím se skvěle vyjádřila Tereza Matějčková tady: https://www.echo24.cz/a/H2BaJ/tydenik-echo-papez-utopil-sve-pameti-ve-vagnosti V komentářích na FB se pak zmínila, že některé Františkovi texty četla ráda. A… Číst dále »Bez radosti jsme jen kus masa…
Velikonoční okénko páteční: Lidskost je bolestná. A má být…
Přiznal-li si Ježíš přijetím své bolesti lidskost, přiznáváme si jejím odmítáním svou nelidskost… Mnozí jsme jen polykači růžových pilulek bezbolesti, pilně a rychle vyčmucháváme, jak prase lanýže, zaručené „ibalginy“ na vše. Chceme porody bez bolesti.… Číst dále »Velikonoční okénko páteční: Lidskost je bolestná. A má být…
Velikonoční okénko: Utrpení plných shopcenter
Velikonoce. Svátky zázraku vzkříšení. A taky svátky sebeobětování. Sebeobětování pro něco, co obětujícího přesáhne. Svátky víry, ve smyslu plné důvěry ve zvolenou cestu. Svátky naděje, že ten zázrak vzkříšení je tu pro všechny. Bez ohledu… Číst dále »Velikonoční okénko: Utrpení plných shopcenter
Jidáš odstup nedrží!
Jidáš odstup nedrží.Jidáš neukazuje prstem.Jidáš neposílá udání poštou… Jidáš odstup nedrží.Jidáš je blíž jak dech.Jidáš je kůže na kůži… Jidáš je přeci jen ten, kdo je tak blízko, tak srdci blízko,že nás může políbit… A… Číst dále »Jidáš odstup nedrží!
Čarosloví: Ticho!
Ticho! Ticho prosím! Křičí má duše, když mi ji bombardují palcové titulky. Když včas neuhnu a zahlédnu komentáře pod články o děsivých tragédiích. Třeba: „Matka uškrtila tříletého syna a pak se zabila!“ a pod tím… Číst dále »Čarosloví: Ticho!
Rolničky v hlavě…
Je to vlastně skutečný zázrak. Pravý vánoční zázrak.To, že se v mnoha tisících rodinách za šustivého úpění na kusy rvaného balícího papíru, podpořeného pomrkáváním stroboskopických úsporných ledkových světýlek a občasným říhnutím tatínka, přecpaného salátem, rozzáří… Číst dále »Rolničky v hlavě…
Krásná slova, hnusná smrt. Furt stejnej mustr!
Včera bylo 17. 11. U nás v tzv. Česku státní svátek, pietní (nebo spíše naopak, groteskní) vzpomínání na Listopad, magický symbol svobody. Trošku to kazil fakt, že krásná slova vzpomínek házeli médiím a lidu i… Číst dále »Krásná slova, hnusná smrt. Furt stejnej mustr!
17. listopad. Co vlastně slavím?
Oslavuji ten prožitek vzájemného sdílení, otevřenosti, strachu i naděje, který jsem, díky Bohu, zcela autenticky zažíval v těch časech a ještě měsíce po té. Byli jsme si tak blízko a v tom rozlehlém, odcizeném vesmíru… Číst dále »17. listopad. Co vlastně slavím?